Právní poradna

Co dělat, když mi obchodní partner dluží peníze?

Finanční částka vložená do „úvěrování“ takového klienta pak chybí v penězích na nákup surovin, energie, na výplaty a pod. V takovém případě je nutné, aby podnikatel jednal rychle. Čím je pohledávka starší, tím je hůře vymahatelná a ztrácí na bonitě. Jednou z možností je i obrátit se na specializovanou firmu, která se odkupem pohledávek zabývá. V jejich týmech spíše naleznete ekonomy, počítačové experty, účetní, analytiky, odhadce, auditory nebo právníky s dlouholetou praxí v „terénu“. Taková společnost je pak schopná Vaší firmě vytvořit přesný modul profinancování Vašich pohledávek, postará se i o jeho správu a navrhne Vám některé možnosti, jak předcházet těmto problémům. Váš vrcholový management se nebude muset zabývat otázkou co s pohledávkami, proč nám tolik podnikatelů a společností dluží.

Jak předcházet vzniku pohledávek?

Základním cílem podnikání je dosažení zisku. K tomu je samozřejmě nutné zboží, služby či práci jiných podnikatelských subjektů. K dosažení dobrých výsledků a tím i zisku je, že všechny závazky ve vzájemných vztazích mezi podnikateli budou plněny řádně a včas. Vzhledem k tomu, že zkušenosti většiny podnikatelů s prodejem služeb a zboží na „fakturu“ jsou negativní, je nutné předcházet nezaplaceným pohledávkám.

„Nejlépe zajištěná pohledávka je taková, která nikdy nevznikla!“. Tento slogan by měl mít každý podnikatel a manager stále na očích. Jde celkem o jednoduchou věc. Jedná se vlastně o pravidlo „z ruky do ruky“ nebo „CASH & GO“. To znamená, že zákazník přijde s hotovými finančními prostředky, uhradí za zboží dodavateli, vezme si zboží a spokojeně odejde. To samozřejmě nejde ve všech případech a je nutné provést takové zabezpečení plnění dlužníka a takové zajištění závazků, aby riziko nesplnění závazku bylo co možná nejmenší.

Jak prověřit podnikatelský subjekt?

K tomu, abychom zbytečně neztráceli – u podnikatelů tolik drahocený čas – je nutné, abychom prověřili základní informace o subjektu, který chce s námi obchodovat. Mezi ty nejzákladnější patří především zjistit s kým jednám. Smluvním partnerem obchodního vztahu může být fyzická osoba nebo právnická osoba. I obchodní společnost má vedle právního charakteru svůj vlastní ekonomický charakter. U obchodních společnostech je nutný výpis z obchodního rejstříku, u fyzických osob živnostenský list, u obou pak skutečnost zda jsou plátci DPH. U obchodních společnostech je vhodné ověřit kdo a jakým způsobem jedná za společnost a kdo je jejím majitelem. Mezi nejoblíbenější adresy k těmto informacím bývají internetové stránky ministerstva financí a jejich program ARES.

Dále je vhodné ověřit, zda tento podnikatelský subjekt není chorobným neplatičem. Zde je nutné upozornit, že zveřejnění subjektů v internetových databázích na trhu s pohledávkami nemusí znamenat jejich insolvenci, nebo platební nekázeň. Zde bude dobré obrátit se na některou z agentur s možností konzultace a prověření takového budoucího klienta.

Co je dobré mít zakotveno ve smlouvě, aby nevznikaly pohledávky?

„Dobře uzavřená smlouva je lepší než tři právníci“. Uzavření smlouvy je samozřejmě zapotřebí věnovat maximální pozornost, tak aby odpovídala jejímu významu, základnímu vztahu, určujícího práva a povinností a pod. Pro obsah smlouvy mívá i význam, zda jde o smlouvu s dlouhodobým obchodním partnerem, nebo zda jde o navázání obchodního vztahu se zájmem na trvalejších obchodních vztazích, anebo o jednotlivý obchod. Na tomto místě ovšem nechceme diktovat jak má smlouva vypadat, ale chceme upozornit na některé možnosti, které lze do smlouvy zakomponovat tak, aby se předešlo vzniku pohledávek, nebo se jejich vznik maximálně omezil. Každý renomovaný právník nebo advokát nám sestaví smlouvu tak, aby odpovídala zákonům a zároveň všem našim požadavkům.

Jaké jsou smluvní možnosti zabezpečení plnění dlužníka a zajištění závazků?

Otevření akreditivu nebo deponování částky

Dlužník nebo obchodní partner, který by chtěl s Vámi obchodovat, složí dohodnutou částku na určený bankovní účet, nebo do úschovy k notáři popř. právní nebo advokátní kanceláři. Na základě dohodnutých podmínek mezi věřitelem, dlužníkem a bankou (advokátní kanceláří, právníkem nebo notářem a pod.) je provedeno smluvní předání zboží, služeb a pod. a proti tomu uvolnění částky ve prospěch Vašeho účtu, v hotovosti nebo jiným způsobem. Akreditiv vlastně svým způsobem zajišťuje zaplacení dohodnuté ceny za zboží nebo služby na základě uzavřené smlouvy.

Směnka

Vlastní právní úprava směnky je obsažena ve směnečném a šekovém zákoně č. 191/1950 Sb. Důvody využívání směnek jsou především v tom, že směnka jako cenný papír je převoditelný rubopisem, umožňuje rychlý převod a obchodovatelnost. Směnečná právní úprava je jednoduchá a přísná a soudy i u nás se směnkou pracují velice rychle. Je nutné, aby byla směnka kryta. Jako zabezpečení je vhodné, aby za směnku ručil třetí subjekt (AVAL) nebo i několik. Zde je nutné upozornit, že směnka má své přesné náležitosti (jinak je neplatná) a opět je nutné prověřit pravost solventnost osob, které jsou na směnce podepsáni.

Výhrada vlastnického práva

Zvýhodněnou pozici nám skýtá ujednání tzv. výhrady vlastnického práva ve smlouvě. Důsledkem takového ujednání bude, že až do rozhodného okamžiku přechodu vlastnictví (např. uhrazení celkové částky v termínu, nebo zaplacení poslední splátky) je vlastníkem věci stálee prodávající, který při porušení závazků kupujícím (například kupující je v prodlení s placením splátek) může snadno uplatnit právo na vydání věci z titulu ochrany vlastnického práva. Sjednáním výhradního práva není kupující též oprávněn zboží dále prodat.

Zástavní právo

Podstatou zástavního práva je oprávnění věřitele domáhat se, pokud dlužník svůj závazek nesplnil, uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje zástavního práva. V obchodních vztazích – vedle možnosti domáhat se uspokojení pohledávky ze zástavy u soudu v rámci exekuce – je umožněno věřiteli při výkonu svého zástavního práva prodat ve veřejné dražbě zástavu, kterou má u sebe nebo s níž je oprávněn nakládat, jestližee na tento postup předtím dlužníka upozorní. Za těchto podmínek a pakliže tak bylo dohodnuto ve smlouvě, může zástavní věřitel zástavu prodat i jiným způsobem. Proto je vhodné ve smlouvě uvést i tuto možnost s písemným souhlasem k prodeji zástavy nebo uzavření smlouvy s převedením vlastnických práv.

Ručení

Tento způsob zabezpečení pohledávky pro obchodní vztahy je celkem jednoduchý a komplexní úprava je obsažena v obchodním zákoníku. Ručení vzniká jednostranným písemným prohlášením ručitele věřiteli, že uspokojí jeho pohledávku, nesplní-li dlužník svůj určitý závazek. Věřitel je pak oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli, pokud dlužník svou povinnost skutečně nesplnil. Z litery zákona vyplývá, že povinnost splnit svůj závazek z ručení vzniká ručiteli teprve tehdy, jestliže dlužník nesplnil svou platební povinnost ani v přiměřeně dlouhé době poté, co byl k tomu písemně věřitelem vyzván. Zde není třeba , aby věřitel svou takto zabezpečenou pohledávku, kterou má vůči dlužníkovi, uplatňoval u soudu v případech, kdy je zřejmé, že dlužník je „nezvěstný“ – není tedy známo místo jeho pobytu, nebo je jasné, že svůj závazek nesplní – byl zamítnut konkurz pro nedostatek majetku dlužníka.

Ideální stav nastává, když si seženete co nejvíce bonitních ručitelů a tak zabezpečíte svoji pohledávku na více místech.

Bankovní záruka

Tak tady se dá řící, že je to jedna z nejlepších záruk za pohledávku. Bankovní záruka se poskytuje především za zaplacení peněžitého závazku. Může se však týkat i nepeněžité pohledávky, i v tom případě jse ze strany banky o peněžité plnění. Úprava vztahu z bankovní záruky je obsažena v záruční listině a její znění bývá rozhodující ve vstahu k dlužníkovi a bance.

Zásadní postup je, že věřitel nejdříve vyzve dlužníka k plnění a teprve po marné výzvě vyzve ručitele – banku. Tuto povinnost má věřitel jen tehdy, obsahuje-li to záruční listina. V případě, že není obsahem výzva dlužníkovi, může věřitel uplatňovat plnění přímo za bankou. Banka ve většině případech plní jen na písemnou výzvu věřitele a zároveň žádá o předložení dokumentů uvedených v záruční listině. Banka může také omezit dobu platnosti záruky nebo uplatňovat různé námitky. Je proto nezbytně nutné záruční listinu bedlivě předem prokonzultovat smlouvu s právníkem.

Zadržovací právo

Zajišťovací prostředkem pro věřitele se může stát i zadržovací právo. To zpočívá v tom, že věřitel, který je povinnen vydat movitou věc (například auto po opravě) je oprávněn ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky (cena opravy). Zadržovací právo je zákonným donucovacím prostřed k uhrazení pohledávky. V případě, že nebude pohledávka dobrovvolně uhrazena nebo jinak zajištěna, má právo při výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z výtěžku prodeje zadržovacé věci před všemi ostatními věřiteli. Zde je nutné upozornit na aspekty práva. Zadržovaná věc nesmí být odebrána lstí nebo jiným způsobem.

Uznání závazku

Uznání závazku se prodlužuje čtyřletá promlčecí lhůta. Uznání musí být sepsáno písemně a v jeho textu se musí objevit tato kouzelná formulka: …uznávám závazek co do důvodu a výše… Tak nebude možno do budoucna zpochybnit důvod závazku, nebo výši pohledávky.

Kdy se promlčují faktury a kdy a jak se promlčecí doba zastavuje?

Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba pro vztahy, které se řídí Obchodním zákoníkem čtyři roky. Promlčecí doba u práva na plnění závazku běží ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním, tedy od doby splatnosti. Promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba promlčení po uplynutí promlčecí doby namítne.

Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva podá žalobu k soudu. Rozhodné pro promlčení zde proto není, zda jste dlužníka upomínali, ale zda jste podali žalobu k soudu. Podáním žaloby k soudu promlčecí doba přestane běžet. Pro podání žaloby je tedy nejvyšší čas.

Kdy, jak a kde se podává protest proti směnce? Jaké musí mít náležitosti protestní listina? Podepisování směnek?

Vyčerpávající odpověď na uvedené otázky by zabrala mnoho stran textu. V zájmu zachování rozumné délky odpovědi se dopustíme v některých případech zjednodušení této komplikované problematiky. Pro přehlednost budou v závorce uváděna čísla paragrafů příslušných právních předpisů, zejména směnečného a šekového zákona (zákon č. 191/1950 Sb. v platném znění, dále jen SŠZ).

Protestace znamená úřední zjištění určitých směnečně významných skutečností. Protestů existuje více druhů, vzhledem k formulaci dotazu se omezíme na protest pro nepřijetí směnky a protest pro neplacení. (§44 čl. I SŠZ) Protest pro nepřijetí se samozřejmě netýká směnky vlastní. Z její povahy (slib výstavce) plyne, že přijetí nepodléhá.

Orgánem, který protest vykonává, je soud nebo notář nebo obecní úřad (v zákoně je stále uveden místní národní výbor). (§79 čl. I SŠZ) Věcně příslušný je soud okresní, místní příslušnost není stanovena, je tedy na volbě protestujícího. S odbornými znalostmi, které jsou potřebné k provedení protestu, lze u obecních úřadů počítat pouze výjimečně, je tedy vhodné obracet se na soudy a notáře. Protest se vykonává v místě, kde má dojít k uskutečnění protestovanému úkonu, v našem případě k přijetí nebo zaplacení směnky.

Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách stanovených pro předložení směnky k přijetí.(§44 odst. 2 čl.I SŠZ) Směnka může být obecně předložena k přijetí až do její splatnosti (§21 čl. I SŠZ), směnka vystavená na určitý čas po viděné do jednoho roku od data vystavení (§23 odst. 1 čl. I SŠZ). Pouze na okraj: tyto lhůty mohou být účastníky směnečných vztahů ve vymezeném rozsahu měněny. U směnky na viděnou znamená předložení k přijetí zároveň předložení k placení.

Protest pro neplacení musí být u směnky splatné na viděnou proveden ve lhůtách, které jsou stanoveny k provedení protestu pro nepřijetí, jinak řečeno nejpozději v poslední den lhůty, kdy musí být tato směnka předložena k placení tj. zpravidla do jednoho roku od data vystavení (§34 čl. I SŠZ). U směnek s jinou splatností, než na viděnou, musí být protest vykonán v některý ze dvou následujících pracovních dnů po datu splatnosti. (§44 odst. 3 čl. I SŠZ)

Když byl vykonán protest směnky pro nepřijetí, není již třeba tuto směnku předkládat k placení ani činit protest pro neplacení. (§44 odst. 4 čl. I SŠZ)

Zmeškáním lhůty k protestaci směnky pro nepřijetí či neplacení ztrácí majitel směnky práva proti všem směnečně zavázaným osobám, vyjma přímých směnečných dlužníků. (§53 čl. I SŠZ) Majitel směnky se tedy může domáhat placení na přímých dlužnících, i když zmeškal lhůty k protestu. Přímými dlužníky jsou příjemce (akceptant) směnky cizí, výstavce směnky vlastní a osoby, které za ně přijaly směnečné rukojemství (aval). Pozor: při zmeškání lhůt k protestu pro nepřijetí zanikají veškerá práva ze směnky cizí, protože směnka cizí, která nebyla přijata, nemá přímé směnečné dlužníky.

Zmeškáním lhůt k protestaci směnky neztrácí majitel směnky práva proti přímým dlužníkům, přímé dlužníky tedy lze zažalovat. Fyzická osoba neoprávněně jednající za právnickou osobu bude ze směnky sama zavázána ve smyslu § 8 čl. I zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Tazatel hovoří o směnce vlastní, výstavce směnky vlastní je přímým směnečným dlužníkem. V postavení přímého dlužníka bude v našem případě neoprávněný podpisovatel, tedy fyzická osoba. Fyzickou osobu, která směnku neoprávněně podepsala, je tedy možno žalovat. Pokud je takto podepsaných fyzických osob více, budou všechny zavázány společně a nerozdílně (§ 47 čl. I ZSŠ).

Výčet náležitostí protestní listiny je uveden v § 80 čl. I SŠZ. Stručně řečeno jde o: jméno pro koho a proti komu se činí protest, konstatování bezvýslednosti výzvy k provedení úkonu, místo a datum této výzvy, doslovný opis směnky, podpis a razítko protestního orgánu, podle okolností i údaj o přijetí či placení pro čest a o žádosti směnečníka o opětovné předložení směnky k přijetí. Náležitosti a formu protestního listiny by měl znát protestní orgán. V případě nedostatků protestu může přicházet v úvahu odpovědnost protestního orgánu za vzniklou škodu.

Jak je patrné z předešlých řádků, protestace směnky je poměrně náročným úkonem. Můžeme proto doporučit užívání doložky „bez protestu“, aby se majitel vyhnul této proceduře a případnému oslabení svého nároku v důsledku nezvládnutí protestu.

Pro podepisování právnické osoby na směnce je rozhodné, zda fyzické osoby, které směnku podepsaly, připojily k podpisu dodatek, za koho podepisují. Pokud nikoli, jsou ze směnky bez dalšího zavázáni sami podpisovatelé, fyzické osoby. Pak bude na místě podat směnečnou žalobu přímo proti nim.

Pokud je u podpisů fyzických osob dodatek, který stanoví za koho podepisují, je situace složitější. Za právnickou osobu mohou činit právní úkony (a tedy i podepisovat směnku) ti, kdo tvoří statutární orgán. Činí tak způsobem, který je zapsán v obchodním rejstříku. Dále mohou směnku za právnickou osobu podepsat: prokuristé, § 14 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, dále jen ObchZ), vedoucí organizačních složek (§ 13 odst. 3 ObchZ), osoby pověřené určitou činností při provozování podniku, pokud při ní obvykle dochází k podepisování směnek (§ 15 ObchZ),členové či pracovníci právnické osoby, u nichž je podepisování směnek obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení nebo je to určeno ve vnitřních předpisech právnické osoby (§ 20 odst.2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), jiné osoby jako zástupci na základě plné moci.
Pokud si majitel směnky není jist, zda nebyly podepsané osoby zmocněny některým z výše uvedených způsobů, bude vhodné podat žalobu proti právnické osobě, za níž bylo podepsáno. Důkazní břemeno ohledně prokázání neoprávněnosti podepsání tíží tuto právnickou osobu, jakožto žalovaného ze směnky.

Je-li majitel směnky skutečně přesvědčen, že podepsané fyzické osoby neměly oprávnění směnku podepsat, bude třeba uvést jako žalované přímo podepsané fyzické osoby. V dotazu zmíněný výpis z obchodního rejstříku a konstatování, že podpisovatelům nebylo uděleno žádné pověření k podepsání směnky, by měly jako důkazy pravděpodobně postačovat.

Otázka podepsání směnky neoprávněným zástupce a zástupcem, který překročil meze svého oprávnění je řešena v § 8 čl. I SŠZ. Toto ustanovení je nutné vztáhnout i na jednání statutárních orgánů právnické osoby.

Směnka

Směnka jako cenný papír může plnit různé funkce. Následující řádky se týkají směnek určených k zajištění určitého (kauzálního) závazku. Skutečnost, že směnka má plnit zajišťovací funkci může být na směnečné listině vyznačena doložkou „kauční směnka“, „krycí směnka“ nebo jinou doložkou obdobného významu. Vyznačení takovéto doložky na směnce není obligatorní, rozhodující pro určení funkce směnky je účel, k němuž byla vystavena. Zajištění se může týkat jak závazků již existujících, tak těch, které v budoucnu teprve vzniknou. Je vhodné, aby podmínky uplatnění a převodu zajišťovací směnky dohodnuty účastníky. Takové ujednání poskytuje jak věřiteli tak dlužníkovi právní jistotu a umožňuje přizpůsobit režim takové směnky okolnostem konkrétního případu.

Při soudním uplatnění zajišťovacích směnek se setkáváme opakovaně s některými problémy. Jejich objasnění může napomoci nejen v případném soudním sporu, ale již při samotném vystavování zajišťovacích směnek.

1. námitka tísně při vystavování směnky

Jedná se o naprosto pravidelně se vyskytující námitku žalovaných ze zajišťovací směnky. Tíseň má spočívat v podmínění poskytnutí plnění (v praxi zejména ze smluv o půjčce či úvěru) vystavením zajišťovací směnky. Žalovaný se pak obvykle domáhá neplatnosti směnky s odkazem na §49 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ).

V prvé řadě je nutné poukázat na fakt, že směnka v tomto případě plní funkci standardního zajišťovacího instrumentu obdobně jako je tomu u zástavního práva, ručení atd.. Požadavek věřitele na vystavení zajišťovací směnky nelze tedy považovat za užití nepřípustného nátlaku, naopak, tímto se žádoucím způsobem realizuje jedna z možných funkcí směnky. Otázku skutečného protiprávního donucení ve smyslu § 37 odst. 1 OZ ponechme stranou.

Pokud jde o samotný § 49 OZ, týká se smluv uzavřených „v tísni za nápadně nevýhodných podmínek“. Musí tedy zároveň nastat obě tyto skutečnosti. Samotná tíseň při uzavírání smlouvy není právně relevantní, pokud zároveň nejsou smluvní podmínky nápadně nevýhodné a naopak. Navíc § 49 OZ nepovažuje smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek za neplatné. Naopak, jedná se o platné smlouvy. Zákon pouze umožňuje odstoupení od takových smluv.

Tím se dostáváme k základu celého problému. Směnka totiž není smlouvou. Je to abstraktní cenný papír. Od směnky tedy nelze odstoupit. V praxi se také s pokusy o odstoupení nesetkáváme. Jak bylo uvedeno výše, pravidelně se projevuje snaha konstruovat jakousi neplatnost zajišťovací směnky vyplývající z domnělé tísně. Takový postup nemá samozřejmě v našem právním řádu oporu.

Konkrétního případu námitky tísně se týká rozsudek Vrchního soudu v Praze č. 5 Cmo 189/99, který dále pojednává i o otázce práva rozhodného pro závazky ze směnky.

2. otázka pořadí užití zajišťovací směnky

Při soudních sporech ze směnek bývá často diskutován § 334 zákona č. 513/1991Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Toto ustanovení se týká otevření akreditivu, a vystavení směnky nebo šeku, “ prostřednictvím kterých má být podle smlouvy splněn peněžitý závazek…..“. Věta druhá říká, že je možno požadovat splnění závazku podle smlouvy, pouze pokud není možno dosáhnout plnění z akreditivu, směnky nebo šeku.

Žalovaní ze směnky (zejména avalisté) často namítají, že by měl žalobce nejprve vymáhat splnění kauzálního závazku, než přistoupí k soudnímu vymáhání zajišťovací směnky. Majitelé směnky v takovém případě reagují právě odkazem na zmíněný § 334 ObchZ s tím, že jim zákon přímo ukládá povinnost užít nejprve směnku. Dochází tedy k oboustrannému pochybení.

§ 334 ObchZ se týká směnek, prostřednictvím kterých má být placeno a nikoli obecně veškerých směnek. Zajišťovací směnka není určena k tomu, aby jejím prostřednictvím bylo placeno. Má povahu zajišťovacího instrumentu a lze se tedy placení z ní úspěšně domáhat až potom, co nebyl náležitě splněn zajištěný závazek. Teprve pak lze uplatnit zajišťovací směnku. V takovém případě je již na věřiteli, zda se rozhodne pro uplatnění práv podle smlouvy nebo zda bude vymáhat plnění ze zajišťovací směnky, žádný právní předpis nestanoví pořadí vymáhání. Uplatnění § 334 ObchZ na uvedený případ by negovalo zajišťovací funkci směnky a odporovalo akcesorické povaze zajištění závazků.

Stručně řečeno, po té, co dlužník svůj závazek řádně a včas nesplnil, může věřitel volit, jestli se bude domáhat uspokojení své pohledávky podle smlouvy nebo ze zajišťovací směnky (samozřejmě, pokud dohoda obou stran nestanoví jinak).

K popisované problematice lze doporučit dva velmi fundované články JUDr. Radima Chalupy s názvy „Zajišťovací směnka“ a „Převod a uplatnění zajišťovací směnky“, které byly otištěny v měsíčníku Hospodářských novin PRÁVNÍ RÁDCE číslo 9 a 10 z roku 1999.

Co je možné udělat s pohledávkou?
  • Zařadit ji do databází a informačních bulletinů a tímto způsobem najít zájemce o její odkoupení.
  • Aktivně vyhledávat zájemce, kteří mají z nějakého důvodu o tuto pohledávku zájem.
  • Realizovat zápočet, tj. za pohledávku inkasovat zboží, službu, či jinou formu plnění.
  • Obchodovat s ní – koupit ji, nebo prodat.
  • Zpeněžit ji formou faktoringu.
  • Provádět s pohledávkami daňové a účetní operace a optimalizovat tak jejich efektivní využití v rámci finančních toků firmy.
  • Ručit jí.
  • Argumentovat s ní při jednání.
  • Využít ji při likvidaci konkurence.
  • Uplatnit ji při nabytí nemovitosti.